Tradiční čínská medicína v kostce

Čínská medicína, dědictví starověké Číny, je jedním ze vzácných příkladů lékařství, které přežilo v živé tradici několik tisíciletí. 

Díky této neporušené kontinuitě patří mezi komplexní systémy lékařského myšlení a umožňuje tak nalézat odpovědi na zdravotní problémy, se kterými se setkáváme v moderní společnosti.

Od svého počátku přistupovala čínská medicína k člověku z hlediska pohybu a rovnováhy v rámci snahy chápat zákonitosti a jejich souvislosti. Zásady, jimiž se tradiční čínská medicína řídí, pocházejí z přírodního studia člověka, jeho okolí i vztahu mezi nimi a popisují fyziologické funkce i patologické projevy, které zůstávají u všech lidských bytostí stejné, rovněž umožňují zohlednit různé způsoby života nejen v Číně, ale i u nás.

Tradiční čínská medicína nepodléhá trendům, možná proto je tu s námi již několik tisíc let. Nemá žádné "zaručené recepty, po kterých se stane zázrak", protože ke každému člověku přistupuje individuálně. Bere v úvahu několik faktorů, které ovlivňují aktuální stav člověka. A proto každému člověku praktik TČM doporučuje jinou terapii, proto terapii mění v čase, proto se vyptává na zdánlivě nesouvisející.

Čínská medicína je charakterizovaná celistvým přístupem k člověku, bere tedy v potaz jak anatomickou a fyziologickou stránku nemoci, tak i její psychologický rozměr. Jako hlavní metodu pro stanovení diagnózy nemoci i následného léčebného postupu používá  diagnostiku. Léčebný postup nestanovuje univerzálně podle zjištěné nemoci, ale vždy jej určuje podle chorobných syndromů konkrétního člověka. Terapie může být proto průběžně měněna. 

Základními pojmy TČM jsou energie čchi, principy jin a jang a učení o pěti prvcích, které nalézáme v čínské filosofii i v jiných tradičních čínských oborech. Dobré porozumění těmto pojmům je klíčové k diagnostikování a léčení nemoci.

Diagnostika pacienta se provádí v tradiční čínské medicíně několika různými postupy:

  • Pozorování - hodnotí se vzhled, jiskra v očích, držení těla, kvalita hlasu a další přídatné "zvuky" - dýchání, vzdychání, chrapot, atd.
  • Dotazování - soubor  základních okruhů otázek, včetně takových, na které se běžně praktický lékař neptá - vztah k teplu či chladu, vztah k počasí, zhoršování se obtíží tou kterou emocí, denní dobou apod.
  • Vyšetření jazyka - speciální a pro terapeuta důležitá součást vyšetření, neboť z jazyka lze přímo vyčíst diagnózu. 
  • Vyšetření pulzu - pohmat pulzu ve třech různých sekcích, jak na levém, tak na pravém zápěstí pacienta.

Léčebné metody:

Fytoterapie - bylinná léčba

Akupunktura - Napichování akupunkturních bodů na těle k tomu určenými jehlami.

Dietetika - zásady správného stravování

Čchi-kung - tradiční čínská cvičení